23. září 2008 v 14:55 | Caroline
|
"Dáte si kafe nebo čaj?"
"Čaj."
"To je dobře, já stejně kafe nemám. A ovocnej nebo černej?"
"Černej, já ovocnej nepiju."
"To je dobře, já stejně asi nemám ovocnej čaj."
"A cukr nebo mlíko?"
"Nic, já ho piju samotnej."
"To je dobře, já stejně nevím, jestli bych našel cukr."
(Tohle se na té svatbě nestalo, ale když mně to taťka vykládal, tak jsem umírala smíchy.)
svatba byla dobrá. hodně dobrá a hodně veselá. (jako fakt veselá a nic jsem nepila, jen asi 2dl vína.) všichni se bavili, tancovali, jedli, pili.
Novomanželé přebalovali panenku, štípali dřevo, zametali střepy, krájeli chleba dřevěným mečem, Michal poznával Verču podle noh, čepili je (nebo jak se to říká...prostě, že už jsou svoji), krájeli dort.
já jsem si tam popovídala s lidma, co jsem dlouho neviděla.
přišla jsem na to, že s některýma lidma si hodně rozumím (a vidím je tak jednou za rok, některý i míň) a některýma si moc nerozumím (a ty zas vidím hodně často).
dom jsem přišla úplně hotová. utancovaná. :D taťka mě pochválil, že už konečně dobře tancuju a že už nejsu takový dřevo jako dřív (nebo tak nějak). hráli všechno možný. od dechovek přes kuřátka až po mám nápad.
už jsem viděla i jedno video. ale točili tam asi čtyři lidi a asi pět lidí fotilo plus ještě profesionální firma na kamerování a focení.
prostě svatba byla super. (někdo se o tom bavil a došli na to, že příště jsem na řadě já - je mi 14, ale nikdo blíž už není. těžký to život nejstaršího)
Tak konečně vím, kolik ti je
. Já jsem přemýšlela - takových 16...?
A na svatbu chcu taky, nebo na nějakou jinou oslavu, já se ráda setkávám s celou naší rodinou :)).