O víkendu jsem byla u známích na chatě. Je to na Slovensku, skoro v lese, kolem je pár dalších chat, ale jinak v podstatě na samotě. Mám to tam ráda.:)
Teď jsme tam jeli hlavně proto, aby jsme jim pomohli nachystat dřevo. (topí se tam dřevem. Ve klepě mají pec a to teplo potom jde do topení.:D)
Já jsem taky zuřivě pracovala. Prvně jsem značkovala stromy fixou, aby nebyli delší než půl metru a vlezli se do pece. Potom jsem ty menší kusy pomáhala malýmu Vojtíškovi (jejich asi dvouroční syn) vozit tatrou. Byla to zábava. Vždycky, když jsme jeli kolem stolu, tak jsme se oba napili.:D
Pak jsem držela sekyru a Honza (jejich asi 17-ti letý syn :D) do ní mlátil kladivem, aby se rozsekly ty velký kusy dřeva. Prvně mně řekli, ať tu sekyru já zaseknu do toho špalku a Honza bude jen bušit, aby pořád nemusel měnit nástroje, ale když mně viděli, tak jsme všichni dostali záchvat smíchu a když jsem to chtěla zkusit znova, tak mi sekyra byla zuřivě vyrvána z ruky za souhlasného mručení(?) a smíchu taťky a Jirky ("hlava" jejich rodiny).
A pak jsem ještě ty rozseklý kusy dřeva nosila k štípačce dřeva, od štípačky už naštípaný na menší kousky jsem je dávala do koleček a vozila jsem je do sklepa, kde jsem je rovnala. Samozřejmě jsem nedělala všechno zároveň, jenom jsem tu práci měnila...
Já jsem taky zuřivě pracovala. Prvně jsem značkovala stromy fixou, aby nebyli delší než půl metru a vlezli se do pece. Potom jsem ty menší kusy pomáhala malýmu Vojtíškovi (jejich asi dvouroční syn) vozit tatrou. Byla to zábava. Vždycky, když jsme jeli kolem stolu, tak jsme se oba napili.:D
Pak jsem držela sekyru a Honza (jejich asi 17-ti letý syn :D) do ní mlátil kladivem, aby se rozsekly ty velký kusy dřeva. Prvně mně řekli, ať tu sekyru já zaseknu do toho špalku a Honza bude jen bušit, aby pořád nemusel měnit nástroje, ale když mně viděli, tak jsme všichni dostali záchvat smíchu a když jsem to chtěla zkusit znova, tak mi sekyra byla zuřivě vyrvána z ruky za souhlasného mručení(?) a smíchu taťky a Jirky ("hlava" jejich rodiny).
A pak jsem ještě ty rozseklý kusy dřeva nosila k štípačce dřeva, od štípačky už naštípaný na menší kousky jsem je dávala do koleček a vozila jsem je do sklepa, kde jsem je rovnala. Samozřejmě jsem nedělala všechno zároveň, jenom jsem tu práci měnila...
Hráli jsme takovou hru, že jsme někomu nalepili na čelo lísteček s povoláním nebo zvířetem a on musel hádat, co je. (Byla jsem inspirována filmem Pravidla lži.) Po dvou kolech, kdy jsme všichni byli povolání a zvíže to dospělí odmítli hrát a přešli jsme na stupido. (Dozvěděla jsem se jak se odborně řekne vzor nebo předloha, ale zapomněla jsem to.)
V neděli ráno v šest(!) mě vzbudila kaplička (mají ji hned kousek za chatou). Ale naštěstí se mi zas podařilo usnout.
Bylo to dobré. Už vím proč se Jirka baví s naším taťkou. Mimo to, že mají podobný zájmy a názory, mají naprosto stejnej humor. Ale vtipnej humor. Takovej mám ráda.:)
P.S.: Zjistila jsem, že při horku se můžou zdát opravdu zajímavé sny. A že body za rychlost můžete dostat, i když jedete 42km/h.:D
od té doby, co v páté třídě na táboře, našemu hlavnímu vedoucímu to železný z toho dřevěnýho vylítlo a zaseklo se do kolena, tak už odmítám sekat dřevo sekyrou, která není jištěná jak ta naše...

jinak my taky topíme dřevem...:) zadarmo ho dostáváme od taťkovýho kamaráda...