Mám náladu nic nedělat. Nesetkávat se s žádnýma klukama. Nepřetvařovat se. Klidně být protivná, protože na některý lidi být protivná nedokážu.
Proč nestačí říct "ne" a je kolem toho milión "proč"?
- Ne.
- Proč?
- Nechci.
- Proč?
- Protože....
- Proč? Vždyť jsi říkala...
Pořád dokola. Milión proč. A navíc to nahlodává moje odhodlání.
Nemám nic proti "dětskému proč", protože je to vážně zajímá a hledají smysl věcí. Někteří lidé se ptají proč je proto, aby mohli oponovat a přesvědčit ostatní o opaku.
Také se ptám proč, ale to mě to vážně zajímá. Nikdy se neptám jen tak nebo abych se mohla hádat.
Tak PROČ to dělají?
Tyhlety hajzlíky bych zkopala dokulata. Hádavý vobludy co nechápou, že prostě...ne. :)