Pozitiva posledních dní:
Mám skůtr! Takže sice mám na čem jezdit, ale ještě nemám povolení k ježdění. Takže doufám, že udělám řidičák.
Harry Potter párty byla moc fajn. Líbilo se mi to.
A už jsem Vám říkala, že neuchnu?
Maxinegativa posledních dní:
Ale. Velké ale. Dostala jsem pokutu za "vstup do obvodů ČD"! A víte co to je? To znamená, že jsem nešla podchodem, ale přes koleje. Dobře, to bych i pochopila, proč ale maj podchod jen na čtvrtý nástupiště? Kdyby měli na každý, jak je to třeba v Brně, tak mi to přijde logický, ale takhle?! Vždyť je úplně jedno, jestli mě zajede vlak na třetí nebo druhé koleji! Chápete to, že ano? Ale alespoň, že to byla jenom stovka.
Potom jsem mamince posílala smsku, ale na špatnej telefon, takže jí nedošla a ona byla rozlobena, že jsem nezodpovědná. Naštěstí se pak vše vysvětlilo.
A dále jsme při cestě z párty čekaly na navazující autobus asi třičtvrtě hodiny. Normálně by mi to nevadilo, ale teď mě to úplně dorazilo. Čekaly jsme na nádraží, všechny z nějakýho důvodu naštvaný a nadávaly jsme. Teda, spíš já jsem nadávala, holky občas přizvukovaly. Já jsem byla tak nasraná. (Omlouvám se, ale já jsem vážně byla nasraná, naštvaná znamená málo na to, jak jsem se cítila.) Štvala mě pokuta, nedošlá smska, nejedoucí autobus, to, že jsem bez peněz, do školy toho máme hroudu a nejde mi autoškola tak, jak bych chtěla. Všechno se to poskládalo a já tam vztekem skákala dva metry vysoko.
A dneska jsem sekala trávu. Vůbec to nešlo. Byla debilně vysoká. Sekačka se pořád zasekávala. Pořád byla plná. Nešlo to. Všichni mi tam radili. Hrůza. Ještě, že naši byli doma, jinak bych se asi neubránila hodně sprostým slovům. A víte jak dlouho jsem to sekala? Hodinu a půl! 1,5 hodiny. 90 minut. Dvě vyučovací hodiny! A to je celkem malej úsek. Schválně změřím, jak dlouho se seká, když je ta tráva normálně dlouhá. Typuju tak půl hodiny.
A to nemluvím a tom, kolik toho máme do školy a jak velmi pomalu postupuju a jak mě to velmi nebaví. Fujky. Ale třeba pak budu velmi inteligentní.
A moje jistě velmi inteligentní rada na konec (právě mě to napadlo, ale spontálnost občas přinese inteligentní myšlenky):
Kamaraďte se s pár lidmi, co jsou chytřejší než Vy a vysvětlí vám učivo. Buďte občas v přítomnosti hloupějších lidí než jste Vy, abyste si připadali chytřejší. A komunikujte s rovnocenými lidmi, abyste si pěkně popovídali. Nejdůležitější je ten poslední bod. Vždycky si nějak navzájem něco vysvětlíte a bude Vám hej. A hlavně si nenajděte o moc chytřejšího nebo o moc hloupějšího partnera. To podle mne není moc fajn. Jeden z Vás by si připadal méněcenně a tak to být nemá.
Ta rada na konec je výborná! Máš naprostou pravdu, přesně tak to nějak mám. A vyhovuje mi to. :)
Jinak článek je taky fajn, nenapadá mě, co bych k tomu řekla. :P